Bruce Olson - Bručko

O knížkách na tomto blogu píše Markéta a já si myslím, že je to tak dobře. Ale každé pravidlo má nějakou tu vyjímku a tak se snad pro tentokrát nic nestane. Nemám ambice stát se literárním kritikem a knihu zmíněnou v nadpisu nehodlám hodnotit po literární stránce. Chci o ní napsat, protože se mi jednak líbila, pak mě povzbudila a dotřetice změnila můj pohled na problematiku misie.

Říká se to o Bibli, ale já myslím, že to platí i pro jiné knihy. Totiž, že Bibli začneš číst a zjistíš, že ona čte tebe. Tohle se mi stalo už několikrát v životě a u Bručka jsem se nad sebou hodně zamýšlel. Miluju knížky a zejména ty, které mi přinesou nějaký nový pohled na svět, na sebe samotného, uvedou mě do problematiky oborů, kterým nerozumím, seznámí mě s místy, na která bych se nikdy nedostal a ukážou, že svět je mnohem pestřejší než si dovedeme představit.

Bruce Olson, kterému indiáni začali říkat Bručko, se narodil ve Spojených státech. Vyrůstal ve věřící rodině, ale tradiční víra rodičů mu jaksi nestačila. Brzy začal poznávat, že Bůh je mnohem víc než jen soubor pravidel a nedělní bohoslužby.

Tak jednou zaslechl Boží volání, aby se stal misionářem. Přestože ho v tom nepodpořili ani rodiče a ani místní církev, byl odhodlaný ten hlas v sobě poslechnout a jednoho dne prostě odjel do Venezuely. Udělal, co cítil, že udělat má! Neměl za sebou žádné sponzory, neměl sebemenší představu co, kde a jak bude dělat, ale věděl, že ho povolává Bůh a že mu včas zjeví kam, s kým a kudy dál.

Nechci prozrazovat mnoho ze samotného obsahu knížky. Dokonce sem nevložím ani tradiční ukázku. Jednak nevím, které z mnoha zajímavých míst v textu bych vybral a pak jsem přesvědčený, že tahle knížka stojí za přečtení prostě celá. Je úžasným svědectvím o tom, že se náš Pán postará, když my následujeme jeho vůli. Bručko toho prožil skutečně hodně a byly chvíle, kdy i on musel o Božím povolání a zaopatření pochybovat. Ale nevzdal se a jeho život se tím neskutečně proměnil.

Když později dorazil k primitivnímu indiánskému kmeni, kterému měl přinést evangelium, asi vůbec neměl tušení, jak na to. Neznal jejich jazyk, nerozuměl jejich kultuře a spousta věcí mu připadala dokonce odporná. Ale když víte, že jste přesně tam, kde máte být a že Bůh je s vámi, pak vám nic na světě nemůže připadat nemožné. Bruce Olson byl trpělivý. Narozdíl od většiny misionářů se nesnažil změnit kulturu indiánů. Pochopil, že jen když se stane jedním z nich, může jejich životy začít nějak ovlivňovat. Trvalo to, ale výsledky se dostavily a to ve větší míře než mohl Bručko doufat.

Kniha Bručko je místy napínavé, ale hlavně poučné čtení. Položil jsem si u téhle knížky hromadu otázek o sobě, o síle své víry, o své vytrvalosti. S výsledkem určitě nejsem spokojený, ale Olsonův přístup k misijnímu povolání mi v mnohém otevřel oči. Povzbudilo mě, že i když nemám předpoklady pro určité činnosti a služby, Bůh si mě klidně může použít a potřebným dovednostem mě průběžně učit. I Bručko prošel v džungli poměrně tvrdou školou. Ale výsledek stál rozhodně za všechno prožité strádání!!!

Vřele tuhle knížku doporučuju každému, kdo má srdce pro misii, koho baví sledovat Pána Boha v akci, kdo má rád indiány a kdo potřebuje povzbuzení!
Zrakově postižení čtenáři si mohou Bručka vypůjčit v audio verzi zdarma v knihovně Evangelické diakónie.

Bůh vám všem žehnej!